Kolik látky potřebuji? Velký tahák spotřeby látek

Nejdřív se podívejme na šíři látky

Dva metry látky nemusí vždy znamenat stejné množství materiálu.

Běžné oděvní látky mají často šíři okolo 140–150 cm. U vintage látek nebo třeba metráže z Japonska ale můžete narazit také na látky široké jen 110 cm nebo i méně. Skvělým příkladem jsou látky, které máme od pana Trňáka a které mají dokonce okolo 75 cm.

U užší látky je zpravidla potřeba počítat s větší spotřebou, protože jednotlivé díly střihu nelze vedle sebe vyskládat tak úsporně. Spotřebu při šíři 150 cm proto nelze jednoduše matematicky přepočítat na šíři 110 cm. Záleží totiž na tom, zda se jednotlivé střihové díly ještě vejdou vedle sebe.

V naší tahákové tabulce proto vycházíme především z běžné šíře 140–150 cm.

Orientační spotřeba látky

Následující hodnoty počítají s látkou širokou přibližně 140–150 cm a orientačně s běžnými dámskými velikostmi EU 36–44. Skutečná spotřeba se může lišit podle konkrétního střihu, výšky postavy, délky výrobku nebo velikosti.

Berete-li látku na konkrétní střih, řiďte se vždy především spotřebou uvedenou jeho autorem. Tabulka je užitečná hlavně pro první orientaci, například když látku kupujete ještě před výběrem střihu nebo když přemýšlíte, co ušít z kousku metráže, který už máte doma.

Na velikosti záleží. Ale ne vždy tak jednoduše, jak se zdá

S rostoucí konfekční velikostí obvykle roste i spotřeba látky, rozdíl ale nemusí být u každého projektu dramatický.

Hodně opět záleží na tom, jak lze jednotlivé střihové díly poskládat vedle sebe v rámci šíře látky. Někdy se dvě velikosti vejdou do stejné délky metráže, zatímco u další velikosti už se některý díl vedle ostatních nevejde a spotřeba najednou vyskočí.

U větších velikostí, delších nebo objemnějších střihů tedy může být potřeba více látky, rozdíl ale nelze univerzálně vyjádřit počtem centimetrů. Konkrétní polohový plán střihu bude vždy přesnější než obecná tabulka.

Kdy raději přidat pár desítek centimetrů navíc

Spotřebu neurčuje jen velikost střihových dílů. Někdy je potřeba při jejich pokládání respektovat i samotnou látku.

Proužky, kostky a výrazné vzory

Chcete-li, aby na bočních švech navazovaly proužky nebo kostka, potřebujete při pokládání střihu větší rezervu.

Podobné je to u velkých výrazných motivů. Pokud nechcete mít polovinu květiny přesně uprostřed kapsy nebo dva stejné motivy každý v jiné výšce, je dobré mít trochu prostoru pro posouvání střihových dílů.

U látek se vzorem proto počítejte s určitou rezervou. U drobných nepravidelných vzorů bývá spotřeba podobná jako u jednobarevné látky, ale u pruhů, kostek nebo velkých motivů může být potřeba přibližně o 10–30 % více materiálu. Pokud chcete vzor přesně sesazovat, řiďte se také délkou jeho raportu (opakování vzoru) a raději přidejte alespoň jeden celý raport.

Jednosměrný vzor

U některých látek můžete jednotlivé díly otočit o 180 stupňů a vyskládat je proti sobě. U jednosměrného vzoru to nejde. A s tím je potřeba při nákupu látky počítat.

Typickým příkladem může být látka s figurami, rostlinami nebo jiným motivem, který má jasně daný směr.

Manšestr, samet a další vlasové látky

Také vlas má svůj směr. U manšestru nebo sametu proto obvykle pokládáme všechny hlavní střihové díly stejným směrem.

Výsledná spotřeba tak může být o něco větší než u hladké látky stejné šíře.

Střih na šikmo

Trochu víc látky může být potřeba také u střihů, jejichž díly se pokládají na šikmo. Typicky tak vznikají splývavé sukně, šaty nebo topy, protože látka se při tomto způsobu stříhání chová jinak než po osnově.

Jednotlivé díly ale zaberou na metráži víc místa a nejdou vedle sebe vyskládat tak úsporně. Pokud tedy váš střih počítá se stříháním na šikmo, raději se řiďte jeho doporučenou spotřebou a nechte si trochu rezervy.

Jak počítat se srážlivostí látky

Přírodní a celulózová vlákna se mohou při prvním praní srazit, proto je dobré látku před stříháním vysrážet stejným způsobem, jakým budete později prát hotový výrobek. U vlny a hedvábí nejdříve ověřte vhodný způsob údržby. O tom, jak o látky podle složení pečovat, jsme psali tady.

Orientačně počítejte u bavlny a lnu se srážlivostí přibližně 2–7 % a u viskózy přibližně 3–8 %. Vlna a hedvábí se běžně mohou srazit o několik procent, jsou ale výrazně citlivější na teplotu a způsob praní. Syntetická vlákna, jako polyester nebo polyamid, se obvykle srážejí minimálně.

Jde pouze o orientační hodnoty. Srážlivost závisí nejen na složení, ale také na vazbě nebo konstrukci látky, její výrobní úpravě a způsobu praní. Například režná plátna z bavlny či lnu se mohou srazit výrazně více (10–12 %). U konkrétní látky se proto vždy řiďte doporučením výrobce nebo prodejce.

Zero waste střihy

U bezzbytkových střihů se s látkou pracuje trochu jinak než obvykle. Střih se často rovnou odměřuje a rozkresluje do látky tak, aby nevznikl žádný, nebo alespoň co nejmenší, textilní odpad.

Když vezmeme za příklad naši oblíbenou knihu Zero Waste Patterns od Birgitty Helmersson, zjistíme, že na volný top s ¾ rukávem budeme potřebovat okolo 1 m látky, na košili s krátkým rukávem 90 cm a na overal velikosti M přibližně 180 cm při šíři látky 150 cm.

Zero waste střihy jsou tak hezkým příkladem toho, že při spotřebě nehraje roli jen množství látky, ale také způsob, jakým se střihové díly do metráže poskládají.