Slezan Frýdek-Místek a.s.

zdroj foto: denik.cz

Vedle Krnova a Libereckého kraje byly dalšími významnými oblastmi textilnictví Frýdek a Místek. Velký význam mělo soukenictví společně s plátenictvím, které začalo být na vzestupu od 18. století. Textilní výrobky se převážně exportovaly, a to na Slovensko, do Rakouska nebo Itálie.

Historie samotného Slezanu není zas tak dlouhá. Za první zmínku bychom mohli označit rok 1946, kdy vznikly Slezské bavlnářské závody, o tři roky později zkráceně přejmenované na Slezan. Vzniku Slezanu předcházelo zkonfiskování několika malých frýdecko-místeckých závodů, které byly sloučeny do jedné velkovýrobny.

Přínos Slezanu pro město byl veliký. V dobách největšího rozkvětu zaměstnával až pět tisíc lidí, takže téměř každá rodina z okolí měla alespoň jednoho člena, který pracoval v této továrně.

Z několika původních textilních závodů jmenujme ty nejrelevantnější. První z nich byla továrna na bavlněné a lněné zboží založená roku 1832 Josefem Munkem. Podniku nechyběla tkalcovna, barvírna, textilní tiskárna, úpravna ani bělidlo. Závod se nacházel v dnešní ulici Na Příkopě u vodního náhonu vedeného z řeky Ostravice.

Dalším významným podnikatelem z oblasti bavlnářství byl Filip Landsberger, který v roce 1851 obdržel povolení k založení tiskárny bavlněných kartounů. Provozovny založil v oblasti poblíž Mlýnských příkopů. Jelikož dobře rozuměl řemeslu a obchodu, mohl si později dovolit odkoupit také zadluženou tkalcovnu a lněnou přádelnu na Příborské ulici.

Neméně významný podnik patřící bratrům Juliovi a Leopoldovi Neumannovým se nacházel na Těšínské ulici a jednalo se o nejstarší frýdeckou továrenskou úpravnu a bělidlo. Postupně budovu rozšířili o sušárnu, mandlovnu, varnu, mechanickou tkalcovnu a další obytné a pracovní prostory.

Dnes se v prostorách Slezanu hojně pořádají výstavy spjaté právě s dobou, kdy to ve Frýdku-Místku žilo a zároveň se šilo. Na expozicích můžete vidět archivní fotografie z výroby i samotné látky a textilie, které se dochovaly. Právě využití těchto starých a historicky hodnotných industriálních budov je velkou výzvou pro město, které se snaží prostory využívat pro kulturní akce.