Slezan Frýdek-Místek a.s.

 zdroj foto: denik.cz

Vedle Krnova a Libereckého kraje byl dalším významným územím textilnictví Frýdek a Místek. Velký význam mělo soukenictví společně s plátenictvím, které začalo být na vzestupu od 18. století. Textilní výrobky se převážně exportovaly a to na Slovensko, do Rakouska nebo Itálie.

Historie samotného Slezanu není zas tak dlouhá. Za první zmínku bychom mohli označit rok 1946, kdy vznikly Slezské bavlnářské závody o tři roky později přejmenované krátce jako Slezan. Vznik Slezanu předcházelo zkonfiskování několika malých frýdecko-místeckých závodů, které sloučily do jedné velkovýrobny.

Přínos Slezanu pro město byl veliký. V dobách největšího rozkvětu zaměstnávala až pět tisíc lidí, takže téměř každá rodina z okolí měla alespoň jednoho člena, který pracoval v této továrně.

Z několika původních textilních závodů jmenujme ty nejrelevantnější. Tou první je továrna na bavlněné a lněné zboží založená roku 1832 Josefem Munkem. Podniku nechyběla tkalcovna, barvírna, textilní tiskárna, úpravna ani bělidlo. Závod se nacházel v dnešní ulici Na příkopě u vodního náhonu vedeného z řeky Ostravice.

Dalším významným podnikatelem z oblasti bavlnářství byl Filip Landsberger, který v roce 1851 obdržel povolení na založení tiskárny bavlněných kartounů. Provozovny založil v oblasti poblíž Mlýnských příkopů. Jelikož dobře rozuměl řemeslu a obchodu, mohl si později dovolit odkoupit také zadluženou tkalcovnu a lněnou přádelnu na Příborské ulici. 

Neméně významný podnik se nacházel na Těšínské ulici patřící bratrům Juliovi a Leopoldovi Neumannovi a jednalo se o nejstarší frýdeckou továrenskou úpravnu a bělidlo. Postupně budovu rozšířili o sušárnu, mandlovnu, varnu, mechanickou tkalcovnu a další obytné a pracovní prostory.

Dnes se v prostorách Slezanu pořádají hojně výstavy spjaté právě z dobou, kdy to ve Frýdku-Místku žilo a zároveň se šilo. Na expozicích můžete vidět archivní fotografie z výroby i samotné látky a textilie, které se dochovaly. Právě využití těchto starých a historicky hodnotných industriálních budov je velkou výzvou pro město, které se snaží prostory využívat na kulturní akce.